Morto Lagro

15. února 2016 v 13:09 | Akylasia |  Zbraně
Vzhled:
Ostří meče je po celé hraně pokryté řadou drobných zubů. Žlábek na odvod krve zde chybí a je nahrazen řadou zubů, které se od špice do středu zvětšují a od středu k jílci znovu zmenšují. Poblíž jílce je asi pět řad větších ostnů stáčejících se ke špici meče, které se postupně od jílce mírně zmenšují a tvoří tak krásnou ostnatou hradbu, ideální na napíchnutí nepřítele. Samotný jílec je v klasickém tvaru, použitelný jako jednoruční či jedenapůlruční. Konce má opatřené trojitými ostny, jeden zahnut vzhůru, jeden dolů a poslední trčící vbok. Ve středu jílce je pak složitá zakroucenina ve tvaru ostnatého drátu, který se pomalu obtáčí kolem celého jílce. Meč je čistě černý, neobsahuje žádnou jinou barvu a silně do sebe pohlcuje okolní světlo.

Vztah Meč a Majitel:
Meč je bez majitele jaksi "neaktivní", ač to není správný výraz. Výchází z něj temně černá záře pohlcující světlo a vábící zlé duše k sobě. Pokud jsou v jeho blízkosti duchové, pohlcuje jejich podstatu. Pokud narazí na člověka lačnícího po krvi, pomstě či jiném negativním přání, okamžitě jej začnou k sobě vábit. Ve chvíli, kdy člověk uchopí jílec, prorazí skrze jeho kůži jednotlivé ostny na jílci, ovšem mnohem hlouběji, než se na první pohled zdá. Krev vycházející z těla nového majitele pak kompletně mizí v meči. Meč zároveň skrze tyto ostny vpouští do těla člověka jakousi látku, laitsky ji můžeme nazvat hormony, kterými k sobě člověka váže. Vzniká tak pro majitele závislost na zbrani, přičemž mu vůbec nedochází krvavá daň, kterou meči odevzdává. Dokáže však meče pomocí tohoto pouta a příkazů meč víceméně ovládat. Na to, aby měl větší slovo nad situací, musí mít čistou mysl a pevné nervy. Meč se ho pokouší zvyklat, odklonit od jeho úmyslu a zvyklat ho ke krvelačnému masakru. Tento boj se odehrává neustále, po celou dobu spojení. Jen silné povahy jej dokáží odložit, nejen díky závislosti na oné látce, ale také kvůli slabé mysli a postupnému zvyklání, čímž se z člověka v kombinaci s mečem stává vraždící bestie.

Obvyklí postroj:
Původní postroj meče není znám. Postupem času se však objevil postroj z lehkého, ale pevného kovu tmavé stříbrošedé barvy. Tento postroj netvoří pouze pochvu a pás vhodný k upevnění k boku i na záda, ale také jakousi plachtu, která se přehodí přes jílec, aby nepůsobil rozruch a nemohl zvyklat jiné lidi k vraždě a krádeži této zbraně. Ale i tento postroj se časem zničil, především díky vlastnostem meče. Právě jemný černý opar temně černé barvy ničí vše, co je meči proti srsti. Mezi takové věci se dá považovat i postroj. Přesto se majitelé pokouší meč uschovat, neboť tehdy je klidnější a jeho vliv na majitele je oslabený.

Něco z historie:
Tento meč se poprvé objevil při válce v dlaních obávaného démona Tirikleona. Tento démon tehdy vyvraždil během rychlého postupu celkem šest planet, plně obydlených. Nenechal na živu sebemenšího tvora. V době, kdy byl tento démon poražen, se meč na dlohá staletí ztratil. Postupem času se začal objevovat, pokaždý v rukách jiného člověka, většinou trosky, kterou meč nalákal, aby se mohli pomstít a pak jeho chabou mysl ovládl. Nakonec se však přeci jen ztratil úplně, nebo byl možná uschován. Od té doby se objevuje pouze občas v bojích proti nejhorším démonům, v rukách člověka skrytého pod černým pláštěm, se zlatým pohledem bez jakéhokoliv citu.

Výroba:
O výrobě tohoto meče se příliš neví. Během pokusů se zjistilo, že je vyroben z vzácné a neuvěřitelně pevné oceli, obarvené černou krví do jeho barvy. Pečlivě na něj bylo vytvořeno spoustu drobných zubů. Další fází výroby byl jílec, omotaný ostatnýtm drátem. Přes jílc se pak přelila vrstva tekutiny obsahující roztavenou ocel, krev a lektvar. Jílec tak ztvrdnul do dnešní podoby, působící dojmem složitého ražení vzoru do kovu. Když byl meč vykován, provedl se rituál, při kterém byl zabit člověk, do srdce probodnut démon, setnut jednorožec, rozpárán kentaur, přeťat duch a stažen z kůže archanděl.
To vše tímto mečem. Dále byl spálen fénix, jeho popel byl smíšen s krví a tato směs natřena na čepel. Poté byl zabit sám výrobce, meč mu byl vražen do srdce, zespod a krev se nechala stékat až k čepeli, do poslední kapky. Postupně byli zabiti všichni, kteří byli přítomni této výrobě, celkem třicet lidí. Až na členy. Prvním byl temný kněz, který uložil meč na oltář. Druhý byl malý kluk, jehož krev měla dovršit přetvorbu meče na vražedný nástroj bez zábran.

Duše meče:
Zprvu existovali dohady, že je to obyčejný meč, který se líbí špatným povahám. Postupně byli tyto informace přehodnoceny. Přesněji určit duši meče je téměř nemožné, jak ostatně vypovídá sám výrobní proces. Když ještě posoudíme, že meč pohltí duši každého, koho zabije a každého ducha ve své blízkosti, zhoršuje se toto určení ještě více. Mimo jiné se ještě traduje, že postupně meč vytahuje duši i ze svého majitele, který nakonec umírá na předávkování látkou, kterou meč vypouští, závyslostí na něm, krvi a boji a na zvláštní příznaky ztráty duše.

Meč a já:
Z meče neustále sálá krvežíznivost, nenávist a touha po smrti a utrpení. Neustále by chtěl zabíjet a když potká někoho, koho zabít měl a neučinil tak, začne sebou škubat a pokoušet se dokončit svou práci. O to víc se ze zbraně zvedá pocit, ze kterého běhá mráz po zádech. Nelíbí se mi a zastávám názor, že takový meč neměl nikdy existovat.

Něco málo povelů:
Morto Lagro = přivolání
Derte gerien = Přestaň
Tergo elerieglo = Spi
NARAS = útok
DI = smrt
Tiriagro = Mučení
Argro Di = Pomalá smrt
Lermo = Ničitel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama