Lieven

24. srpna 2010 v 17:46 | Akylasia |  Zbraně

Tajemný a nebezpečný, nejistý výsledek, vždy něco skrývající. Zbraň vhodná pro bojovníka, jež chrání.

Vzhled:
Meč, pokud jej jen držíte a je tím v klidovém režimu, není úplně vidět. Můžete zaregistrovat změny okolí v místech, kde se nachází hrana ostří, ale to je vše. Meč je "neviditelný", splívá s okolím.
Když však meč poprvé ochutná krev, změní se, zhmotní. Velikostně přesně pasuje k majiteli, akorát do ruky, akorát velikostně.  Meč má krvavě rudou čepel po celé své délce. Blíže k jílci se nachází dvě řady ostnů, nižší je menší. Jílec sám má podobu hadího těla, které se obtáčí kolem ruky majitele a tím zaručuje, že jej nikdo z ruky nevyrazí.
Aby se aktivovala schopnost meče, mění se i oblečení majitele. Majitel sám vypadá lehce zkresleně, jako by stál za obrovským žárem. Oblečení, trochu kontrastní, ladí s mečem. Majitel tak získává dlouhý bílý plášt, na němž je stříbrnou nití vyšit znak vyjící vlčí hlavy, které z tlamy vychází had a hlava vlka je omotána popínavou růží. K tomu krásně ladí čistá stříbřitá košile a kalhoty, obojí upnutější, čímž vykreslují postavu, ale zároveň jsou ideální na volnější pohyb. Spolu se změnou oblečeí se i na krvavě rudé čepely meče objevuje pod ostny stejný znak, jako na plášti, taktéž stříbrné barvy.

Schopnost:
Bohužel, schopnosti této zbraně nejsou známy. Ani majitel zbraně přesně netuší, jaké jsou její hranice. Znám je pouze fakt, že hadí tělo, jež se omotává kolem ruky majitele, se zakousne do žil na zápěstí a tím se na majitele zbraně napojí. Podle všeho je pak zbraň schopna vyplnit přání.
Co se v historii určitě ve schopnostech zbraně objevuje je změna délky dle potřeby, plamen různých barev (závislé na auře majitele) s různě ničivými efekty či přebrání majitelových schopností. Snad právě proto jsou hranice zbraně neznámé, neboť existuje teorie, že si zbraň schopnosti uchovává v sobě a umí je použít i následně.
Zbraň je jednou ze "živých", neboť obsahuje duši. Ta se přizpůsobuje majiteli a chrání jej. Tehdy se občas objevují skryté schopnosti, jako je vytvoření štítu, apod...

Obvyklý postroj:
Meč se nachází v čistě stříbřité pochvě. Pokud jej majitel nosí u pasu, působí jílec obyčejným dojmem, ovšem pouze do doby, kdy jej majitel hodlá použít. Pochva meče se pak dá upevnit na jakýkoliv vedlejší postroj, jako je opasek, či křížový pás na záda.

Historie:
Lieven je meč, jenž patřil v dávných dobách vládnoucímu rodu Elderenských. Tento rod patřící mezi obyčejný lid využívající magii, dostával meč z otce na syna a meč se využíval pouze pro obranné účely. V legendách se říká, že meč vytvořil prvotní muž Elderenského rodu, Lieven. Meč po něm dostal jméno, neboť při konečné rytině jejich znaku do čepele, Lieven zmizel. Říká se, že duše tohoto muže přešla do zbraně. Právě proto chrání svého majitele a byla schopna přebírat schopnosti již od svého počátku.
Lieven se v desátém pokolení ztratil. Ze zbrojnice z čestného místa jej odebral mladý princ s úmyslem se s ním naučit žít. Tehdy byl však zámek zákeřně přepaden za pomoci nemrtvých draků a černé magie. Ztratil se meč i chlapec. Útok přežil otec spolu se synem.
Pokolení šlo dál a neustále hledalo meč. Na chlapce se zapomělo. Po několika tisících let se království opět potýkalo s útokem, totožným s tím, při kterém zmizel meč. Tento útok však přežil jen jeden mladý chlapec. zůstal v troskách hradu a hladověl, dokud se neobjevil cizinec, který se ho ujal. Právě tento cizinec sebou nesl i meč.
Podle historie se meč správně chová pouze v rukách člověka z rodu Elderenských. Správné chování meče je ochrana majitele a vstřícné jednání s jeho přáním. V cizích rukách majitele chrání pouze pokud má dobré účely, ovšem jinak se tváří pouze jako obyčejný meč. Jeho pravý vzhled se objeví pouze v rukách pravého člena rodu.

Výroba:
Livien je původně tvořen z obyčejné oceli. Během výroby se však jeho tvůrce několikrát řízl o ostrou čepel a krev na ni skanula. Ocel se tak během času zbravila do krvavě rudé. Tvůrce si s tím nelámal hlavu a tvořil dál. Jelikož však pocházel z rodu, v jehož krvy kolovala notná dávka magie, ovlivnilo to i meč. Jeho čepel je neuvěřitelně tenká, přesto i neuvěřitelně pevná. Ač se pokoušeli jakkoliv meč zlomit, nikdy se jim to nepovedlo. Taktéž meč neztrácí na ostrosti a nepůsobí na něj koroze.
Když tvůrce Livien zmizel, jílec meče se změnil v živé hadí tělo, které se kousnutím napojuje na majitele. Tím se napojuje nejen na jeho přání, ale kopíruje jeho schopnosti, které do sebe údajně ukládá a je schopen kdykoliv využít. Zároveň získal duši.
Původně obyčejná výroba se shodou okolností a náhod stala neobyčejnou.

Livien a já:
Je to zbraň, kterou příliš neznám, ovšem viděla jsem ji v souboji. Je to zbraň opravdu nevšední a zvláštní a vyzařuje z ní inteligence. Majitel meč oprávněně skrývá a užívá pouze v dobách, kdy je nutno. Není z něj cítit ani dobrý, ani špatný záměr, provází jej podivné vybrace, které činí přítomnost meče nežádoucí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama