Airleon, jednorožčí meč

18. srpna 2010 v 19:15 | Akylasia |  Zbraně

Duši ostří daroval, aby dobrého vždy ochraňoval. V rukou svého majitele vždy světlo rozdává, za dobrem, zlo umírá.


Vzhled:
Tento meč má prvky od svého původu. Meč je vždy přirozeně dlouhý, aby přesně pasoval ke svému majiteli. Dlouhá čepel je již od pohledu elegantní. Z čepele vychází jemná bělostná záře a když se pozorněji podíváte, uvidíte na ni kresbu připomínající letokruhy. Jílec je na první pohled jednoduchý, pečlivě omotaný tenkou bílou kůží. Ve středu jílce jsou umístěny dva okrouhlé jantary bez jediného kazu. Další tři, ovšem menší, jsou umístěné na koncích jílce.
Schopnosti:
Schopnosti tohoto meče nejsou příliš známé, především díky jeho výrobě. Je však známo, že je schopen ovládat Světlou a Světelnou magii. Dále víme, že je schopen zklidňovat a přesekne snad cokoliv, co přijde do cesty čepeli. Je známo, že meč se svým majitelem komunikuje pomocí telepatie či písně. Píseň tohoto Meče je pokaždé jiná, stejně tak i intenzita světla, čímž dokazuje, že zvládá komunikaci, dává najevo své pocity a že patří mezi tzv. živoucí meče, meče s duší. Taktéž je známo, že se v ojedinělých případech mění, do své původní podoby. Ovšem podobu si udržuje pouze pomocí světelné energie, takže působí pouze jako duch.
Vztah meč a majitel:
Pokud se meč dostane do rukou člověku dobrého srdce, je to ochranář a věrný společník, který doslovně poslouchá rozkazy. Občas s majitelem přeci jen situace rozebírá, ale mnohdy má lepší nápady. Meč je citově propojen s takovým člověkem a postupem času o něj začne mít starost, začne ho mít rád, chránit ho s velkým nasazením.
Pokud se však dostane do špatných rukou, začne zpívat, vzpínat se, škubat sebou. Meč majitele nechrání, občasným záškubem kazí zásahy a útoky. Rozkazy vůbec neposlouchá a svou magii uzamkne.
Obvyklí postroj:
Postrojem pro tento meč je elegantní, stříbřitě bílá pochva upevněná na bělostném opasku. Ten se může nosit u pasu. Mimo to se může volně nosit na pásu na zádech, kde meč přidržuje jednoduchý pásek z pevné kůže a dvě stříbrné skoby, na které se jílec zavěsí.
Výroba:
Tento meč se vyrábí za přístupu jednorožce. Pokud jednorožec sám souhlasí s možností vložit svou duši do meče, vyrobí se z jeho rohu, stejně jako z kovu, čepel meče. Proto čepel navozuje pocit letokruhů. Během tohoto procesu duše jednorožce vstoupí do čepele. Tehdy se do jílce vtisknou jantary, alias oči. Z kůže jednorožce se pak vytvoří pruhy, kterými se omotá jílec.
Tyto meče se nevyrábí jen za souhlasu jednorožce, ale i budoucího majitele. Většinou jej vyrábí sám budoucí majitel. Meč se pak nejčastěji předává z otce na syna či od učitele žákovi.
Něco z historie:
Až do nedávné doby byl tento meč považován za pouhou legendu. Nikdo jej nikdy neviděl v soubojích či válkách, přesto na místech, kde byl tento meč nucen zabíjet, visí jemná píseň vtisknutá do šepotu stromů a trávy. Tento meč se objevil až při tzv. osvobozeneckém boji, kdy se jeden člověk pokoušel osvobodit ze spárů démonů. Samotná povaha mu učinila tohoto úmyslu opravdu dosáhnout. Poté meč opět zmizel.
Duše meče:
Jak již bylo řečeno při výrobě, duše tohoto meče je jednorožec. Sám se projevuje v určitých chvílích, mění se z meče do podoby světelného jednorožce připomínajícího spíše ducha. Jednorožec pocházel z rodu laskavých a mírumilovných tvorů, citlivých a starostlivých. Tak se také chová vůči svému majiteli. Chrání jej, rád si s ním povídá. Jednorožec meči vtiskl i svou lásku k hudbě, která se projevuje v jemné melodii kdykoliv se pohne či kdykoliv je zapotřebí jeho zvláštních schopností. Melodie je různorodá, podle situace a nálady.

Meč a já:
Je to nádherný meč, v jehož přítomnosti je pohoda a klid. Krásná melodie utiší přírodu všude kolem a naslouchat ji je jeden z mnoha darů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama