Tergarský jednorožec

19. července 2010 v 16:46 | Aiendall |  Jednorožci

Procházejí mezi stíny a stíny se jich nedotknou. Zvláštní tvorové kteří se nelekají nočních můr.



Vzhled:
Jde o klasický koňský typ jednorožce. Vypadají jako křehce stavění koně, s velkýma něžnýma očima. Ve skutečnosti jsou dost vysocí, ale jako i u některých jiných druhů jednorožců, neřekli byste to dokud nestojí vedle něčeho s čím můžete jejich výšku sronvávat. Naprosto běžně přitom mívají v kohoutku až 180cm.
Vždy jsou bílí, oči však můžou mít různé barvy, od černé, přes různé odstíny zelené, fialové, hnědé po dokonce velmi vzácně se vyskytující bílou. Zornička má stejnou barvu jako zbytek oka, což dělá celé oko opticky větší.
Mají bohatou dlouhou hřívu i ocas, přímý hladký roh, u kořene širší a směrem nahoru se zužuje do velmi ostrého hrotu. Roh je vždy naprosto hladký bez sebemenších kazů, vypadá jak hladký krápník z bílého jiskřivého skla.
Někteří z nich mají také rousy u kopyt, ale není to u všech. Častěji se tento jev vyskytuej u hřebců.
jejich vzhled se mírně mění na msítech kde je tma. Na světle jsou prostě jen bílí, ale pohybují-li se ve tmě nebo na místě kde je něco zlého, vyzařuje z nich slabá bílá záře.


Životní prostředí:
Původně pocházejí z podhůří dost vysokých hor, nicméně, jsou schopni žít v různorodých prostředích. Vlastně mohou žít kdekoliv kde se dá najít tráva a čistá voda, a´t už je to dost daleko na severu v chladných zemích a nebo přímo v tropech. je jim to naprosto jedno, pouze v hustých lesích jsou jen málo, raději mají krajinu kde se střídají slunečné lesy a louky.


Strava:
Jsou výhradní vegetariáni, jinou než rostlinou stravu nejsou schopni strávit a spíš by z ní měli vážné potíže. Ale mimo tohoto jsou naopak poměrně nevybíraví. Nejraději mají samozřejmě kvalitní čerstvou trávu, ale když není, jsou schopni strávit kde co včetně listí, stromového jehličí a podobně.


Mláďata a rodinné vztahy:
patří mezi značně dlouhověké rasy, vlastně ani nikdo neví kolika se dožívají. Ale díky tomuto jsou hříbata spíš vzácností, tito jednorožci často žijí spíše osaměle, nebo se pohybují mezi jinými tvory a pomáhají je chránit.
Neznamená to že by byli nespolečenští, rozhodně dovedou žít i ve velké skupině, třeba naprosto odlišné rasy, pokduj im tam nehrozí od těch okolo nějaké nebezpečí, bývají pak milými společníky. Ale pokud společnost nemají, nevadí jim to a netrpí tím.
Partnery si hledají až ve vyšším věku, potom partneři putují spolu, ale i tak spolu někdy nejsou toulají se osaměle, podle toho který kam má zrovna cestu.
Jen vzácně je vidět skupinku víc jak dvaceti jednorožců a obvykle ani takový počet nezůstane pospolu dlouho. Obvykle to znamená to že jsou někde problémy a jednorožci se snaží něco nebo někoho chránit.
Pokud už dojde na hříbata, klisna nosí hříbě mezi 14ti až 18ti měsíci, podle okolních podmínek. O hříbě se potom stará obvykle sama, případně se svým partnerem, vychovává ho asi patnáct až dvacet let, opět v závislosti na prostředí, potom už si mladičký jednorožec hledá svoji cestu životem sám.


Schopnosti:
Fyzicky patří mezi jejich výhody hlavně velmi mimořádná rychlost a obratnost, patří mezi nejrychlejší jednorožce vůbec, když běží plání, sotva postřehnete víc než rozmazanou šmouhu. Stejěn tka dokážou výborně skákat, přeskočí i vysoké překážky nebo velké vzdálenosti, jsou lehkonozí a stěží za nimi zůstávají stopy, nezávisle na tom kolik váží. Dokáží běžet krajinou neúnavně celé hodiny, rychlostí jakou by stěží kdo dovedl udržet byť jen chvíli.
Mimo to mají i velmi ostrý zrak a vynikající sluch. Nemluvě o zvláštním instinktu kterým rozeznají co a kde je v jejich okolí bez toho aby msueli cokoliv vidět, slyšet či cítit. Prostě vědí že to tam tak je a nemusí se ani dívat. Díky tomu je téměř nemožné je překvapit, tento instinkt je totiž varuje i ve chvílích spánku, kterého ostatně nepotřebují nijak mnoho. Díky tomu se taky naprosto samozřejmě orientují v jakékoliv tmě, paradoxně, včetně magicky vyvolané temnoty která na ně nijak nepůsobí.
Kromě toho mají ještě slušnou sbírku magických schopností.
kromě u jednorožců vcelku běžné telepatie, empatie a schopnosti rozumět přírodě, stromům, zvířatům a krajině všeobecně, mají výrazné schopnosti ohledně světla a temnoty.
Dokážou samozřejěm vyvolávat iluze, protože iluze často není nic víc než změna světla a to dovedou ovládat naprosto samozřejmě. Přesto, iluze mnoho nepoužívají a nemají je v oblibě.
Většinou se proti všemu staví přímo, bez klamu. Jsou už takoví.
Přirozeně stojí proti destruktivním silám temna, dokáží vnášet světlo tam odkud zmizelo.
Sami nemají temnou část podstaty, díky čemuž nad nimi nemají moc žádné stíny. Nemají se u nich čeho chytit.
Tito jednorožci s naprostým klidem vstupují na místa kde straší duše zemřelých a pomáhají jim najít cestu tam kam duchové sami nedokázali odejít a přesto by měli.
Naprosto běžně je najdete v místech kde kraj začala zahalovat temnota a děsit všechny a všechno, chodí do temných míst a vyvádějí odtmatud zbloudilé lidi i jiné tvory, prostě se před nimi objeví, zahaleni mírným světlem a vyvedou je ven, jim temnota smysly nezmate a neleká je.
Stejně tak dovedou odhánět noční můry.
Jsou téměř zcela imunní vůči jakékoliv černé magii nebo magii stínů. Samozřejmě, stále je možné je zranit fyzicky a nebo neutrálním druhem magie, nicméně, magický útok, jakéhokoliv druhu, pro ně není velkou hrozbou. Sami silně magičtí tvorové umí podobným útokům výtečně vzdorovat.
Povahy jsou vyloženě nekonfliktní a rozhodně je neuvidíte jak cválají světem a chrání kde co za každou cenu, spíš čekají kde je zavolají a nebo případně co kde vyloženě potkají. Pokud je však zavolá někdo v nouzi a oni to uslyší, přijdou. Jako záblesk světla mezi stíny prostě přijdou a tiše pomohou, potom třeba zase kamsi zmizí, jako klidný sen po jinak těžké noci.


Nemoci a co je může ohrozit:
jsou to normální živí tvorové jako každý jiný, je možné je zranit, pokud je na ně kladena velká zátěž, mohou i onemocnět, například když velmi dlouho běží a pak upocení a uřícení zůstnaou stát v mrazu, mohou nachladnotu jako kdokoliv jiný.
Oproti tomu však jsou velmi odolní vůči jakékoliv magii, magické rány se jim hojí velmi lehce, pokud je vůbec něco takového dovede zranit. Temná magie je zranit nedokáže, prostě se rozplyne v jejich blízkosti. Jsou také imunní vůči jakémukoliv magickému jedu, u přírodních už je to jak u kterých, u uměle vyrobencýh je jejich odolnost ještě o něco slabší. Nicméně, jsou si toho vědomi a tak si dávají pozor a rozhodně není snadné je vůbec zasáhnout aby je někdo mohl otrávit.
Dávají si velký pozor už kvůli tomu že je často pronásledují temní mágové, což je, vzhledem k tomu že tito jednorožci umí rušit magii, vcelku pochopitelné.


Chování k lidem a jiným rasám:
Všeobecně neodlišují lidi od jiných ras, neberou je jinak. Tergarští berou všechny tvory jako rovnocenné, nepovažují někoho za lepšího nebo horšího, včetně sebe. Celkově jsou mírní a přátelští, nicméně obezřetní. Dobře vědí že ne každý je stejný a tak prvně počkají co od koho čekat a až pak se podle toho zachovají.
Volně putují krajinou a když někoho potkají, opatrně se zastaví opodál a čekají co bude. Když nepostřehnou žádné známky nepřátelství a nebo snahy je zajmout, klidně přejdou blíž a třeba se i kus cesty přidají než jdou zase dál svojí cestou.
Když se jim ale situace nezdá, prostě se otočí a vyklidí pole, neobtěžují se s tím.
Dokáží vnímat když je někdo ve stresu, v ohrožení a volá o pomoc (byť třeba jen svou duší a nahlas neřekne ani slovo), pokud něco takového zaslechnou, a obzvláště tehdy pokud u toho vycítí temnou magii, pak přijdou a snaží se pomoct. Právě díky tomu si často vysloužili přezdívků průvodců zbloudilých, protože mnohokrát našli někoho kdo se ztratil a dovedli ho zpět na jeho cestu.


Chování k nim:
Jsou to přátelští tvorové, ale ne důvěřiví. Když k nim ale budete upřímní a nebudete jim chtít ublížit nebo je omezovat, klidně přijdou, nechají na sebe sáhnout a třeba půjdou kus cesty s vámi než zase někam zmizí.
Stejně tak mohou přijít když se ztratíte v temnotě či temných snech. Noční můry a stíny temnot se jich děsí a vyhýbají se jim, proto přichází do děsivých snů, prostě stojí vedle vás a tím vám dopřejí oddech, případně vás povedou odtmatud pryč, jsou schopní ukázat cestu.
Jak se je ale pokusíte omezovat nebo jim schválně ublížit, končíte. Odejdou a víc se nevrátí. Tak na to nezapomeňte.


Můj názor:
Tvorové nápadní i nenápadní, jak se to vezme, každopádně jsou vždy sví a na nic si nehrají a i to má velkou cenu. Je jich víc než byste věřili, mnozí z nás se s nimi setkali ve vlastních snech, jen si to nepamatujeme. No schválně, zkuste si zavzpomínat.. na noc kdy vás děsily zlé sny a úzkost a pak jakoby se vyjasnilo a hrůzy zůstaly stranou... Stalo se vám to někdy? Pokud ano, pravděpodobně i vy jste je už potkali...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama