Únor 2009

Krystalový jednorožec

24. února 2009 v 22:42 | Aiendall |  Jednorožci
Nenápadní ochránci které můžete potkat a přesto to nepoznáte. Bílý stín mihnoucí se krajinou, schopný pochopit i to co nezažil. Pouze nenávist nepochopí.


Vzhled:
Krystalový jednorožec je vzhledem v podstatě štíhlý a a elegatní kůň, stavbou těla připomínající arabského plnokrevníka, s bohatou lehce zvlněnou hřívou a ohonem. Jsou čistě bílí, s černýma očima a též jejich roh je čistě bílý, aspoň na první pohled, přímý, nezvykle dlouhý a na tu délku dost tenký. Zblízka je vidět že je kroucený. Z blízka a nebo když na něj dopadne světlo slunce si také můžete všimnout že se lehce třpytí odraženým světlem a že hrot je ve skutečnosti čirý. Důvodem k tomu je to že roh je sice pokryt bílou rohovinou, ale jeho střed tvoří žíla z magického živoucího krystalu, která tvoří hrot (ostrý jako jehla) a také drobnými žilkami vystupuje po spirále na povrch celého rohu. Díky tomu je roh nesmírně nebezpečný, v žádném případě se ho nezkoušejte dotknout. O vlastnostech rohu a krystalu se ještě zmíním.
Obvyklá výška hřebců v kohoutku se pohybuje od 170 do 178 cm a u klisen je to 160 - 168 cm. Přesto se vám jednorožec bude zdát mnohem menší a velmi křehký na pohled, pokdu vyloženě nebudete moci s něčím srovnávat.




Životní prostředí:
Krystaloví jednorožci nejsou příliš nároční na prostředí, jsou totiž velmi přizpůsobiví. Nejraději mají světy kde se střídají pláně a louky s lesy. Ale mohou stejně dobře žít v lese jako na pláních nebo v horách. Snášejí dobře mrazy i vysoké toploty, nepotřebují víc než trochu jakékoliv pastvy a trochu čisté vody, ať už z jezera nebo z čisté říčky nebo potoka. Mají také vlastní domovský svět. Nežijí v něm lidé a málokdo se tam dostane. Jejich domovina je místem krásné a velmi zdravé přírody a je velice dobře chráněná mnoha magickými obranami. Po zavedení obran nikdy nebyl jejich domov napaden, dosud se jejcih obranu nikomu nepvoedlo překonat. Velmi málo je vůbec těch kteří vědí kde toto místo leží, jednoržci jeho polohu úzkostlivě tají.


Strava:
Jsou velice nenároční i na stravu. Stačí jim jakákoliv tráva nebo listí stromů, pochoutkou jsou nekěteré byliny a mladé bukové listí. V nouzi si však vystačí téměř s čímkliv rostlinného původu. Dokáží spásat boládky, kaktusy, trnitá křoviska, suchou trávu i lišejník, v krajní nouzi i suchou kůru stromů a drobnější větvičky. Není to ideální ale dokáží to zvládnout. Přesto se snaží takové nuzné stravě vyhýbat. Jejich velkou výhodou je to že mohou spásat i rosltiny které jsou pro většinu zvířat jedovaté, jsou totiž imunní proti drtivé většině přírodních jedů a i proti mnoha uměle vytvořeným.


Rodina:
Krystaloví jednorožci žijí v párech, které se drží spolu. Partnera si hledají na celý život a pokud zemře, velmi dlouho truchlí a jen málokdy se stane že si najdou jiného. Nežijí ve stádech, nemají to zapotřebí. Kromě toho že se jednotlivci umí dobře bránit sami, tak o ostatních jednorožcích stejně bezpečně vědí, protože jsou schopni mezi sebou dosáhnout kolektivního vědomí pokud si to přejí, většinou však zachovávají individualitu. Rodiné vazby jsou pevné a jednorožcům na rodině a přátelích velmi záleží a vždy za nimi stojí. Hříbat se rodí velmi málo, krystaloví jednorožci žijí dlouho a tudíž by vysoká porodnost nebyla pro ně nejlepší. Narodí se obvykle jediné hříbě, jen velmi vzácně dvojčata.


Schopnosti:
Tento druh jednorožce má velmi silné přirozené magické schopnosti. Jsou to mágové, jednoho z nejvyšších stupňů a proto je často najdete tam kde hrozí velké nebezpečí od temných mágů. jejich rasa vznikla jako ochránci rovnováhy v situacích kdy se temní pokoušejí rovnováhu zničit, vznikli jako obrana proti nejnebezpečnějším temným mágům. Od toho se odvíjí i jejich schopnosti. Jsou to skuteční mistři bojové magie, umějí se výborně bránit a nejen sebe ale i ostatní. Tvoří vynikající štíty schopné udržet obrovský nápor a dokáží je vytvořit i tak aby tam štít zůstal až oni odejdou a napájel se volnou energií z hvězd a slunce. Dokáží velmi dobře i útočit, ale pro svoji povahu se obvykle snaží útočníky pouze zneškodnit a nezabít. Mají však moc odebrat někomu jeho magii a schopnosti a nebo kolem něj vytvořit štít který mu zabrání používat je pro poškozování rovnováhy. Je nemožné ten štít prolomit zevnitř, pouze zvenčí a ani to není snadné. Jednorožci takto potrestané mágy často teleportují daleko od míst které dotyčný mág znal a trvá mnoho let než se dokáže vrátit zpátky, pokud vůbec. Vrátit se dokážou většinou pouze pokud se napravili a nadále nehodlají rovnováhu poškozovat. Potom své schopnosti mohou používat jako dřív a štít kolem nich je nezastaví. Nejsou již totiž hrozbou.
Kromě toho se tento druh jednorožce umí také dobře starat o přírodu a dokážou i výborně léčit. Pokud ovšem jsou v tomto umění vzděláni, protože množství oborů pro které mají nadání je natolik široké že se jednotliví jednorožci často specializují na některý z oborů.
Co jim je všem společné je několik věcí. Jsou to skvělí cestovatelé, jedni z nejlepších vůbec. Ovládají teleportaci takovým způsobem že pokud někam neznáte cestu ale víte že to místo existuje, popište je někomu z nich, i s důvodem proč se tam potřebujete dostat. Uznají-li váš důvod, najdou cestu a zavedou vás tam. Téměř není místo kam by se nedokázali dostat, nezávisle na prostoru a času. Časové cesty však nepodnikají, nemají to rádi. Díky tomu jak dobře dokáží cestovat dokáží někdy, je-li to nezbytné také vlastní duší dojít pro duši někoho kdo byl těžce zraněn a stojí na hranicích smrti. Pokud dokáží léčitele zachránit tělo zraněného, jednorožec je schopen najít jeho duši a přivést ji zpět, čím dřív po zranění k tomu dojde, tím je šance na úspěch větší.
Také jsou vynikající empati, dokáží komunikovat pomocí empatických struktur, které jsou natolik složité, že přepsat obsah i jednoduché struktury by zabralo několik stran. Obsahuje kromě vlastního sdělení totiž také mnoho dalších věcí, díky čemuž si není možné splést toho kdo se ozval s někým jiným. Nikdo mezi ně nemůže proniknout zamaskovaný za někoho jiného. Poznají to.
A teď k jejich rohu. Právě jejich roh částečně stojí za ohromnou sílou jejich magie. Krystal který tvoří jeho střed je téměř nezničitelný, za života jednoržce jej není možné poškodit. Cokoliv tak mocného aby do něj vyrylo byť jen rýhu, by zabilo život v dost velkém okruhu včetně jednorožce samotného. Smrtí by se však mnoho z moci rohu ztratilo, zsůtala by jen jeho nezvyklá pevnost. I ten krystal je totiž živý a roste spolu s jednoržcem když vyrůstá z hříběte v dospělého tvora. Funguje jako velice přesný zaměřovač sil, takže i malé množství energie použité přes roh získává obrovskou účinnost. Proto při veškerých náročnějích kouzelch jejich roh slabě svítí, obzlváště hrot, kde je krystal obnažený. I bez použití magie je roh schopen bez problémů poniknout žulovou skálou aniž by se u toho jednoržec musel nějak víc namáhat. Proto na roh nikdy nesahejte, pořezali byste se do krve. Stejný krystal vyztužuje také lebku jednorožce a první dva krční obratle aby páteř a lebka vydržely nárazy. Roh není těžký ale síla nárazů v boji by mohla být nebezpečná. Několik vláken mají i v kopytech, proto i na hladké skále jen málokdy uklouznou. Výsledkem je rychlsot a obratnost, byť od krystalového nečekejte velkou fyzickou sílu, tu opravdu nemají.



Nemoci a jejich léčení:
Na nemoci příliš netrpí, nevadí jim ani zima, pouze pokud jsou vážně zranění může se stát že nachladnou protože pak jejich přirozená odolnost klesá. Pokud už však onemocní, jde obvykle o něco velmi vážného a těžko se léčí.
Mnohem víc trpí na nemoci duše, nejčastěji pokud zahyne jeden z partnerů. To snáší velmi těžko a někdy ztratí vůli žít, odejdou do ústraní a postupně zahynou steskem. Krystaloví jsou velmi dlouhověká rasa. Dospívají v průměru kolem stého roku života. Není známo že by nějaký zahynul stářím, ani není známo že by někdo viděl nějakého který vypadal staře, nezávisle na tom kolik některým bylo let. Přesto se jejich počty mnoho nezvyšují, velmi často totiž umírají v boji a na zranění, když brání jiné.


Co je nejvíce ohrožuje:
Jejich největším nebezpečím je právě jejich obvyklá práce.
Dokážou totiž obětovat sami sebe aby ubránili ostatní pokud byli neprávem napadeni. Chrání je pak i za cenu vlastních zranění a to i tehdy když vědí že je to může stát život. Jejich tělo a srst jsou stejně křehké jako by patřilo obyčejnému koni, proto pokud nemohou z nějakého důvodu bránit i sami sebe, bývá konec velmi rychlý. Navíc je temní mágové hluboce nenávidí a často na ně pořádají lovy. Krystalovým nevadí bránit ostatní a to i tehdy když o jejich práci nikdo nemá tušení, přesto se často stává že se setkávají s pronásledováním pro svůj vyjímečný roh a svou křehce vypadající krásu. Z obyčejných lovců si nic nedělají, jsou mnohem rychlejší než jakýkoliv kůň i než většina druhů jednoržců a dokáží běžet dlouho. Navíc se mohou bránit magií. Ale nejsou silní a pokud je někdo překvapí ve chvíli kdy se nemohou bránit, není těžké je zranit. Právě toho nejčastěji využívají lovci temných mágů.



Chování mezi sebou:
Mají pevně určenou společnost i když by to nikdo zvenčí asi nedokázal poznat. Rodiny drží pospolu a chrání se vzájemně, přátelé nápodobně. Celé rase vládne král s královnou, kteří současně nemusí být partneři. A potom také rada složená z desíti jednorožců, každý z nic ovládá mistrovsky jiný obor magie, obvykle dva nebo tři. Tituly nejsou dědičné, kdokoliv znich se může stát členem rady a nebo vládcem, pokud prokáže potřebné schopnosti. Což není pouze mistrovská magie, ale také se hledí na povahu a moudrost jednotlivých tvorů. Nadané jednorožce navrhují učitelé a pokud se ukáže že by se mohli stát členy rady, potom je musí schválit celý národ přes kolektivní vědomí.
Hříbata jsou do asi deseti let výhradně u rodičů a učí se základy, potom přecházejí k učitelům kteří pečlivě prověřují pro který obor má jaký jednorožec nadání a tomu ho pak vyučují. Obvykle jde o víc oborů a hříbě si samo vybírá co ho láká nejvíc. Často trénují ve skupinkách, učí se totiž kromě samostatnosti také spolupráci a to velmi přísně.
Jejich společnost je velmi harmonická.


Chování k nim a jejich chování k ostatním:
Nedělávají rozdíly mezi druhy, dokážou přijmout kohokoliv, i temné pokud neohrožují rovnováhu. Nezáleží jim na původu nebo jménu, jen na tom jak se chováte a jednáte.
Jsou to přátelštví tvorové. Plaší a trvá nějakou dobu než někomu začnou důvěřovat, i když by vám to tak možná ani nepřišlo. Budou k vám totiž otevření a přímí v mnoha věcech. Přesto, pokud nějakého nakonec sktuečně poznáte a poznáte i hlubiny jeho duše, pochopíte že předtím jste o něm vlastně vůbec nic nevěděli. Nikdy je nezraďte, je téměř nemožné si je získat zpět a nezapomenou na to. Odpustí vám to ale nezapomenou. A to navzdory tomu že se jedná o tvory neschopné nenávidět, naopak, milují všechny a všechno, bez vyjímky a soucítí s bolestí ostatních. Ne vždy to dávají najevo. Opravdu totiž dokáží vnímat hodně bolesti a to ve skutečnosti vůbec není snadné zvládnout. Vyrovnávají se s tím díky tomu jací jsou, ale proto se někdy chovají chladně a odtažitě, v některých oborech a někdy byste je považovali zase téměř za děti, vždy v nich totiž zůstává i jistá nevinnost, navzdory čemukoliv co za svůj dlouhý život viděli.
Neexistuje způsob jak je spoutat nebo zlomit. Pokuste se o to a spíš je zahubíte ale nepovede se vám to. Dokážou však přijmout klec a pouta pokud to dělají z vlastní vůle, přesto i v takovém stavu zůstanou svobodní. Nedělá jim potíže vzít někoho na hřbet a někam ho odvést, ale pokud byste něco takového chtěli z rozmaru, nenechají vás na sebe ani sáhnout natož nasednout.
protože josu skvělí mágové, často na sebe berou podoby jiných druhů, kldině i lidí a skrytě žijí mezi nimi, jako jedni z nich a chrání mnohá místa aniž o tom jejich okolí cokoliv tuší. Takovím se mezi nimi říká titulem Poutníci. Vzdají se svého místa mezi svými a žijí mezi cizími rasami, nepoznáni. Většinou se starají více o přírodu než lidi a lidé to ani nepoznají. Přesto přítomnost takového tvora má na okolí vliv.
Klidně to může být někdo koho znáte. A nemusíte o tom vůbec vědět. Bývají zvláštní povahy. Na jednu stranu mírní a na druhou velmi energičtí a hodně snesou. Ani takto nedokážou nenávidět, když žijí v pro ně cizí podobě jinde. Nechodí obvykle moc do společnosti, raději jdou někam do přírody, pokud už na nějaké akce, dávají přednost těm co jsou venku. Jediné co je výrazněji odlišuje a podle čeho byste je mohli poznat, je to že pokud jim otevřete své srdce když vás něco trápí, dokážou pochopit i to co nikdy sami nezažili. Takže pokud se vám něco stalo a zjistíte že někdo kdo to nezažil sám vás dokáže pochopit jak se cítíte a to naprosto přesně, je pravděpdobné že jste našli jednoho z nich. Protože znají bolest lépe než kdo jiný, denně s ní žijí a vědí jaké to je. Dovedou ji vnímat i z pohledu těch ostatních. Přesto toho nezneužívejte. I oni jsou jen živí tvorové a obzvláště v lidské podobě je jejich síla a odolnost omezená a už tak musí snášet mnoho. Pokud je příliš mnoho lidí zahrne svými problémy, může je to udolat. Nehledě na to, že když žijí dlouho v cizí podobě, mezi cizími a potají, bývají náchylní k fyzickým nemocem a často na tom mohou být zdravotně hůře než většina lidí. Mějte to tedy na paměti a zkuste někdy pochopit také vy je. Budou vám za to velmi vděční a i tohle si budou pamatovat.


Můj názor:
Jsou to vjyímeční tvorové. Silní i křehcí zároveň, byť jejich křehkost je ve skutečnsoti dobře skrytá. Potkáte-li některého a pokud se s ním spřátelíte, važte si toho. Protože jste získali přístup k bytosti která nedokáže nenávidět a takových moc není.

Uvítání

24. února 2009 v 22:42 | Akylasia |  Systémové
Dámy a pánové, jako anděl seslaný z nebes mi přišla na pomoc má dávná přítelkyně, Aiendall. Její pomoc velmi vítám a tímto příspěvkem ji zde chci přivítat a představit vám ji.

Takže, její jméno ode dneška uveřejňováno pod jejími příspěvky a již zmíněno v galerii a výše, je Aiendall. Je to taktéž slečna, jako já, i když je trochu víc z ruky, co se bydliště týče (to nám ale nebrání v komunikaci a tvorbě blogu, že?)

Aiendall mi přišla na pomoc po dlouhodobější debatě. známe se dlouho před počátky tohoto blogu takže měla doposud přehled o každém kroku. Mnohokrát mi navrhla druhy, které bych mohla sepsat, ale věděla o nich mnohem víc, jak já. Proto jsem se rozhodla ji přemluvit, aby se přidala.

A ejhle, je zde. S prvním příspěvkem do našich řad, i s první kresbou. Příchod jako z pohádky. Přivítejme Aiendall

Láska a neštěstí

22. února 2009 v 14:04 | Akylasia |  Moje básně
Proč je svět tak nepřátelský,
štěstí, lásce nepřející?
Proč samotě holduje,
na sžíravosti hoduje?
Jenom sen a jenom přání,
to není na klidné spaní.
Na čem pak nám život stojí?
Na nervech a vyčerpanosti?
Na slzách, co polštář v noci smáčí?
Na pochybách, na kterých se věčně smaží?
K čemu život pochybností,
zármutek, samotu a neštěstí.
Nač slzami v nocích mařit,
stačí do náruče Smrti patřit.
Ale co pak ostatní?
Necháš je tu v neštěstí?
Co tě tady vlastně drží?
Přeci nejsi v nedostupné věži.
Zapomenout se však nedá,
na ta slova a v nich skrytá něha.
Nečekej to z řad nejbližších,
uslyšíš je, ale z těch nejvzdálenějších.

Noční letec

18. února 2009 v 14:55 | Akylasia |  Draci
S grácií se žene světem, po obloze létá si. Vyjednávač obou stran, nikdo z nich neútočí naň. Je to slunce strany světla, hvězdou noci strany zla. Schopnostmi, co dech tají, ubrání se, přesto podléhají.

Vzhled: Noční letec je klasický drak s třemi páry končetin. Tělo nočního letce je útlé a dlouhé, přední nohy jsou kratší a uzpůsobené pohybu, jako lidská ruka. Zadní nohy jsou delší a mohutnější, přesto oproti ostatním drakům křehce vypadající. Hlava je útlá a dlouhá, sedí na dlouhém krku, který svým vzhledem i šířkou připomíná labutí krk. Na hlavě jsou dva dlouhé rohy, které těsně kopírují tvar hlavy. Hlava není zakončená klasickým čumákem, ale úzkým zobákem. Ocas je dlouhý, přípomíná spíše bič. Je zakončen tenkou kůží ve tvaru plamene, kterou dokáže rozevřít do šířky větší, než šířka těla. Křídla jsou dlouhá, ale úzká. Svým vzhledem spíš vypadají na ozdobu, podle stavby těla by si člověk mohl myslet, že křídla draka neunesou. Avšak veškeré kosti nočního letce jsou duté, kosti neváží skoro nic. Noční letec tím získává na rychlosti a pohyblivosti. Jeji oči mají u zorniček temně fialovou barvu, která je k okraji stále světlejší. Stejně tak i jejich tělo je fialové. Jejich křídla mají třpytivě růžovou fialovou barvu. Přesněji jsou fialové, ale díky své průhlednosti občas nabírají narůžovělí nádech.

Místo: Noční letci nejraději sídlí na vysokých horách, v chladnějším podnebí. milují tmavé jeskyně, ve kterých se ukrývají, ale hned před těmito jeskyněmi se musí nacházet plácek z rovného kamene, na kterém se mohou slunit. Vybírají si většinou jeskyně, kolem kterých proudí čistá pramenitá říčka, ze které mohou pít. Pokud je to možné, vybírají si místa, kde mají kolem sebe les, ve kterém mohou najít dost potravy. Úplným božským místem jsou pro ně jeskyně s ložisky křišťálu, ve kterých jsou v sedmém nebi.

Strava: Jako typický představitel svého druhu je to masožravec, ovšem rostlinné stravě se nevyhýbá. Rád si pochutná na vysoké zvěři, pokud nemají velký hlad, jsou pro ně zákuskem zajíci a koroptve. Z rostlinné stravy si pochutnají na lesních plodech, zejména jahodách. Velmi si vyhrají s louskáním ořechů, je to celkem zábavné je sledovat, neboť se válí na zádech, oříšek přidržují v tlapách a zubama se jej snaží rozlousknout. Berou to zároveň jako hru. Jsou schopni v rychlosti najít poživatelné kořínky a jejich čich neomylně najde houby, které jsou pro ně pochoutkou.

Mláďata: Noční letci jsou velmi vybíravý tvorové a velmi dlouho trvá, než si najdou partnera. Takové partnerství je však do konce života. Pokud to jde, svého partnera neopouští. co se mláďat týče, dají se přirovnat k člověku. Potomků mají, kolik oni chtějí, mohou mít dvojčata i trojčata, více dráčat najednou je neobvyklých. O mláďata se starají s velkou péčí, učí je všemu, co sami znají a co jim může v životě být ku prospěchu. Mladé nevyhání, ale ani je doma nedrží. Pokud chtějí odejít, pustí je, pokud chtějí zůstat, budou v harmonii žít dál. Ovšem ve věku dospělosti už je neberou jako své potomky, ale jako dalšího spolupracovníka, kterého nechávají bydlet u sebe. Jakožto dobří rodiče jsou schopni starat se i o mláďata, která přišla o rodiče. Starají se o ně jako o své a nedělají mezi nimi rozdíly.

Schopnosti: Noční letec je vemli složitým tvorem a přesně určit schopnosti je těžké. Jejich dědičnou vlastností je akrobacie. Mezi draky není tvora rychlejšího a obratnějšího, než je Noční letec. Je to jejich specializací a umí létat snad dříve, než chodit. Dále, ač mají kosti duté a křehké, neexistuje snad nic, co by tyto kosti mohlo zlomit. Jsou to dobří mágové, do jejich repertoáru patří mnoho druhů a poddruhů magie z obou částí, jak ze strany světla, tak i ze strany temnoty. Proto se také Nočním letcům přezdívá Držitelé rovnováhy. Noční letec se nesmí přiklánět k žádné straně, je přímým středem. Podle toho jsou i jejich vlastnosti, schopností a moudrost. Dokáží poradit v jakékoliv situaci, mohou odrazit tu nebo onu stranu, aby udrželi přesnou rovnováhu. Jejich jedinečnou schopností je vláda nad životem a smrtí. Dokáží tak udržet přímou rovnováhu. Jsou znalci osudu, kterým se vyrovnají snad jen kentauři.

Nemoci, léčení: Noční letci jsou snad jediným druhem, u kterého se dá říci, že na nemoci netrpí. Pro svou úlohu udržovat rovnováhu musí přežívat určitý počet těchto tvorů, kteří se aktivně podílejí na svém úkolu.

Ohrožení: Snad jediná věc pro ně může být životu nebezpečná a to je porušení jejich úkolu, či-li porušení rovnováhy. Pokud do určitého času nenastolí zpět rovnováhu, všichni naráz umírají.

Chování mezi sebou: Díky své práci jsou spolu v neustálém kontaktu. Nesmí si dovolit mít mezi sebou rozbroje, neboť spolu úzce spolupracují a jsou závyslí jeden na druhém. Jejich kolektiv je proto naprosto bezchybný. Mají určený vůdčí pár, který dohlíží nad touto hyerarchií. Tento pár může být ostatními kdykoliv nahrazen, ovšem pouze s jasným odůvodněním. Pdo tímto párem má každý stejné postavení a jeho slovo má stejnou váhu. Jako vůdčí pár se většinou volí nejstarší draci, neboť mají nejvíce zkušeností.

Chování k lidem: K nikomu nechovají zášť, proto ani lidé pro ně nejsou nepřítelem. S klidem si s nimi umí pohovořit, dokáží pomoci s problémem i je ochránit. Nezakládají si na nějakém vybraném chování, spíše na přátelství a upřímnosti, kterou od lidí jako protislužbu za jejich přátelství a upřímnost očekávají.

Chování k nim: Jsou to milí draci a nepotřebují příliš mnoho. Jsou velmi hovorní a milují filozofické rozhovory. Nepotrpí si na dárky a uctivosti, vyžadují přátelství, tak se k nim chovejte jako přátelé. Za žádnou cenu jim nevykejte, jinak je velmi zarmoutíte. Buďte milí, přátelští a hovorní.

Můj názor: Jsou to úžasní tvorové. Potkat je, je to velký dar. Většinou mají velmi mnoho práce, protože pokaždý se objeví někdo, kdo rovnováhu vědomě nebo nevědomě poruší. Ale dokáží si najít volno, aby si popovídali. Přátelit se s Nočním letcem je úžasné a samo o sobě kouzelné.

Obrázky

16. února 2009 v 22:14 | Akylasia |  Systémové
Po upozornění návštěvnice jménem Akela Taka jsem přestala publikovat obrázky. Důvodem je její oprávněné upozornění na kradené obrázky. Dokud tuto věc nevyřeším, budu publikovat pouze své kresby, nebo nově obrázky schválené od majitelů.

Pro další návštěvníky vytahuji jeden z komentářů výše zmíněné návštěvnice, aby i další návštěvníci blogu byli informováni.

Co to tedy vlastně znamená KRÁST OBRÁZKY?
Na většinu obrázků se vztahují autorská práva. Ta vznikají automaticky, když někdo vytvoří nějaké umělecké dílo, od obrázků, textů, až po různé sochy a figurky, zkrátka vše, co by se dalo označit jako tvorba. A nevyjádří-li se autor jinak, pak tento obrázek nesmíš zkopírovat, nijak upravit (spousta lidí třeba vystřihne obrázek a dá přes něj název svého blogu) a pak vystavit na Internetu.
Takový obrázek nesmíš vystavit na Internetu většinou (opět, neřekne-li autor jinak) ani s odkazem na původní zdroj (čili na autorovu stránku nebo jeho účet na DeviantArtu) - ovšem narozdíl od podoby, kdy tyto informace neuvedeš, je tohle většinou MORÁLNÍ a většině autorů to nevadí, neboť tím jim děláš jen reklamu. Zcela nejideálnější způsob, jak na blogu vystavit obrázky, které najdeš na Internetu a chceš prostě lidem ukázat, že se ti líbí, je, že vyrobíš zmenšeniny (na DeviantArtu se dají rovnou stáhnout) a tyto pak odkážeš na původní zdroj. Ten, kdo chce obrázek vidět v celé své kráse, pak musí navštívit přímo autora. Za tohle tě nikdo nebude nenávidět, ale naopak ti velmi poděkuje.
V galerii nemáš ani odkazy, natož uvedeno, kdo je původním autorem. FAIL.
Zdroj musíš uvádět konkrétně ke každému obrázku, nikoliv zvlášť, a je třeba odkázat nikoliv na zdroj, kde TY jsi tento obrázek stáhla, ale na zdroj původního autora. Pokud jsi stáhla obrázek již kradený z jiného blogu, je to špatně. Pozor, odkaz nesmí být ani pouze např. Google nebo DeviantArt, ale KONKRÉTNÍ autor - tobě by se také nelíbilo, kdyby někdo zkopíroval něco od tebe, a jako zdroj uvedl pouze "blog.cz".
Ale v podstatě ty zde ten obrázek nesmíš vystavovat ani v případě, že na něj odkážeš (stále se jedná o porušení autorských práv), jde jen o to, že v takovém případě to VĚTŠINOU nevadí (a kdyby se našel někdo, komu by to vadilo, může tě klidně žalovat). Fakt, že ti někdo obrázek "daruje" a nepamatuje si autora, není výmluva, proč na obrázek neodkázat.
Pro více informací o tom, co je možné dávat na blogy a co to znamená krást obrázky, prosím, navštiv náš blog http://akelataka.deviantart.com/journal/23116535/
neboť návod, jak nahlašovat blogy na českých stránkách pro cizince už je na DeviantArtu, a brzy přibude i na stránku našeho blogu, aby se každý autor mohl bránit, i pokud nerozumí češtině.

Další informace o kradených obrázcích či textexh najdete na stránce http://stopzlodejum.blog.cz/