Princezna temna

2. července 2008 v 20:47 | Melden (http://www.dracisvet.cz) |  Vaše tvorba
Sametem v hlase si pozornost zajistí,
ta dáma v černém, co bázlivé znejistí.
A v úsměvu dravce na tváři anděla
poznáš, že neumí být zrovna nesmělá.

V závoji z vlasů je postava Venuše,
stačí jí pomyslet a už někdo přikluše
splnit jí sny, rozmary, snad každé přání,
za pohled, za úsměv, co jim kazí spaní.

Svou duši si ukryla do hradu z ocele
a střílnou sleduje, kde se co semele,
schovaná v přítmí, duši vzdoru plnou,
má srdce plamenné, svázané kytarovou strunou.

Není však z kamene, z ledu, či bez citu,
jen v stínu temna hledá si záštitu
před lidskou hloupostí, úšklebky moudrých hlav,
co bez kousku soudnosti jí řeknou:
"Zmlkni, plav!"

Bez špetky pokory když sáhneš jí na duši,
tvá hloupost a drzost když na bránu zabuší,
když myslíš, že bez úcty vstoupíš a ovládneš,
vycení zuby:
"Tak tohle nezvládneš!"

Pohledem sežehne a krutostí slov,
na tvojí hlavu teď svolává lov,
nelítostné dravce, démony podsvětí,
rukou jim kyne a tvou zkázu posvětí.

Když máš však respekt a rozum v hlavě,
smíš se jí dotknout a jde to hravě,
však jako růže ta duše má trny,
z kovu,
když sneseš bodnutí, smíš dotknout se znovu
a znovu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama