Balada o zoufalci

3. července 2008 v 21:04 | Tyrlandhas (http://www.dracisvet.cz) |  Vaše tvorba
On a ona stojí před popravou
přesto myšlenky lásky hlavami jim plavou
A zvláštním způsobem se oni šťastni cítí
Že mohou společně teď na smrt jíti

Bez jasného bubnování
jen temného za ticha
a on náhle nemá stání
Chtěl by začít utíkat

Prvního strážce srazil ramenem
druhého strážce kopl kolenem
Pryč se řítí a vítr mu rve vlasy
Pryč-do lesa, do pole mezi klasy

Ticho-nikdo se za ním nežene
nedělají nic-jen zvedli sražené
tu hlas se mísí v jeho běh
"Nenechávej mě ve smrti zdech!"

Srdce-do teď jasný plamen
Zmrzlo na studený, ledový kámen
a z hrudi unikl mu hrozný vzdech
"Nenechávej mě ve smrti zdech!"

Už jenom odchází a krok má znavený
Nese si plamen srdce zlámaný
Ta slova mu stále ničí dech
ůNenechávej mě ve smrti zdech!"

Žije pak chvíli přenešťastně v lese
Při každém zvuku poplašeně hne se
a slyšel pokaždé, když ke soánku si leh
"Neopouštěj mě ve smrti zdech!"

Od jara do zimi v lese lehává
často jen do nebe se dívává
A slyší tu větu stále ve svých snech
"Neopouštěj mě ve smrti zdech!"

Pak vstal a k městu šel
A v srdci spravedlnost měl
A kol mu šeptal sivý mech
"Neopouštěj mě ve smrti zdech!"

Dívá se jen a vrtí hlavou
on a ona tam stojí před popravou
prvního strážce srazil ramenem
druhého strážce kopl kolenem

třetí srážce ho na zem srazil
Čtvrtý mu mezi žebra dýku vrazil
A on utíká a ona stále stojí
Zůstat a pohnout se se téměř stejně bojí


Zašeptal ještě s dívkou nežli zdech
"Nenechávej mě ve smrti zdech!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama