Vlkodlaci

3. února 2008 v 16:02 | Akylasia |  Vlci
Vlkodlaci. Co se vám představí při tomto slově? Co se vám rozezní v myšlenkách, co uvidíte v představách? Jsou to ty vyloženě krvelačné stvůry z hororů? vyvolávají ve vás hnus nebo vás přitahují? A čím, je to právě touto filmovou vlastnotí? Ač jsou filmy založeny na části pravdy, velice se liší od pravdy. A právě podle filmů se setkává na jejich definici. ale pojďme si ukázat, jací jsou doopravdy. Pojďme je porovnat a zamyslet se nad nimi.

Filmová pravda: Krvelačná bestie, vrhající se s otevřenou tlamou na každého, koho zahlédne, měnící se přï úplňku, viděla jsem i film, kde se měnil každou noc, přitahující pozornost psů, kteří je odháněji. Ano, i taková může být pravda. Ale pouhá část pravdy. Vlkodlaci, i ti jsou rozloženi do druhů. Jedni se mění pouze při úplňku, jiní každou noc. Psi je vycítí a reagují na ně, ovšem každý jinak. A je prá druhů, kteří jsou krvelační, ale ne pokaždé. Vlkodlaci jsou schopni bez kve a masa být hodně dlouho, ale jakmile dostanou "hlad", tehdy se jejic krvelačná povaha ukáže na povrch.
Přeměna: Vlkodlak se podle příběhů a dohadů mění pouze za přítomnosti úplnku. Není to tak. Vlkodlak je schopen měnit se každou noc nebo podle vlastní libosti. Záleží na druhu, ale i na schopnostech vlkodlaka. Přeměna prochází u některých dosti krutě přes velké bolesti, u jiných je tato schopnost založena na rychlé a efektivní změně. někteří vlkodlaci jsou schopni změny pouze v kritických chvílích, jiní pouze při pohledu nějaké bytosti nebo naopak, když jsou skryti. Tak nebo tak, změna ve vlkodlaka vyžaduje velké množství energie a přeměna zpět pak ještě víc, takže člověk je většinou na pokraji fyzického zhroucení, pokud si ovšem již na tuto zátěž nezvykl a nebo neumí usměrňovat energii, kterou na přeměnu musí mít.
Povaha: Každý dlak se chová naprosto jinak, přesně jako člověk. Mají v sobě spoustu genů a reakci vlků, avšak i ty se dají skrýt. Většinou je povahou dlaka, která se dá předpovídat, náklonost ke svým bratrům, vlkům. Někteří dlaci jsou společenští a ti zakládají klany, jiní potřebují být sami a tehdy jsou to samotáři, dosti nebezpeční svoji nestálostí. Dlačí povaha se nedá nijak přesně definovat, neboť je přesně jako lidská, každá jiná, originální a svá.
Vzhled: I vzhled těchto podivných tvorů se liší. Povětšinou jsou zobrázování jako hybridi vlka a čověka. Avšak dlak může být podoben i vlku a lidských rysů může mít málo. Jsou to velmi schopní tvorové, kteří jsou schopni používat i zbraně. Jsou inteligentní a dokážou si vybrat, jak se zachovat a jsou schopni se i zkrášlovat.
Tak co? Ještě jsou to pro vás krvelačné stvůry? Ano? Tak dobrá.
Je vlkodlak schopen lásky: Samozřejmě. I vlkodlak potřebuje někoho, komu se oddat. Lidské a vlčí geny v něm se nezapřou. Není sice příliš důvěřiví, ale stejně jako vlk, i on má partnerku na celý život. Je schopen se o ni starat a dát za ni život. Vlkodlak je láskyplné zvíře, nedejte se zmást hororama, kde se klade důraz na jejich krvelačnost.
Přátelství: Vlkodlak je tvor, který zná loajalitu, zná své místo a toho se drží. Dokáže pomoci, když se ztratíte, může za vás stát v boji. Vlkodlak je přítel, jako každý jiný, proč se ho bát? Jeho vzhled? Na vzhled se přece nedává. Především na jeho chování. Vlkodlak nemusí své schopnosti vyloženě využívat proti lidem. Mezi zvířaty je to vážená osobnost, málokterý tvor proti vlkodlakovi zaútočí. Mít při sobě vlkodlaka, je jako mít nevyditelný štít. Svou náklonost dokáže vyjádřit jako člověk i jako vlk. Jeho chování je individuální na výchově a na zážitcích, ale i to se dá změnit. Na to nezapomeňte.
Schopnosti: Jistě vás zajímá, čeho všeho je takový vlkodlak schopen. Kromě přeměny na své polovlčí já je schopen se měnit na čištého vlka a člověka. Dokáže používat své zuby a drápy, ale i lidské zbraně a to velmi efektivně a poslendí dobou jim dávají přednost, pokud je mají po ruce. Další zbraň tkví v jejich síle a jejich schopnosti nevnímat bolest a regenerace. Vlkodlačí síla též tkví v jednotnosti a v magické síle, kterou ovládají velmi dobře. Neminou svůj cíl, je velmi těžké je zlikvidovat. Tím se též poukazuje na jejich dlouhověkost.
Upíři vs. vlkodlaci: Naprostá neznalost vlkodlačího chování je znát ze soubojů proti upírům. Je to naprostá blbost, myslet si, že dvě stejně silná plemena znalá svou věčností života proti sobě bojují. Vlkodlaci a upíři se naprosto ignorují, žijí si každý sám a vyhýbají se vzájemným střetům, které by vedli k naprostému vyhlazení obou ras. Pokud ovšem nastane ohrožení, jsou schopni se spojit a odklonit toto nebezpečí. Společně jsou silným nepřítelem, který se zdá až neporazitelný. O své síle ví. Stejně tak o svých hranicích, které bezprostředně dodržují a nikterak nezasahují, pokud ovšme nevyjednávají. Poslové, u každé rasy jinak značeni, jsou druhou rasou nedotknutelni i pokud se dostanou na sousední území. Stejně tak zranění. Tito jsou opatrováni.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 michellina michellina | Web | 5. prosince 2008 v 14:45 | Reagovat

Máš strašně mooc pěkný blog. Jen tak dál.

2 Scara Scara | 9. prosince 2008 v 12:22 | Reagovat

Trochu vic nepresnosti v tomto clanku, ale jinak o.k...

3 Taka Taka | 29. března 2009 v 11:57 | Reagovat

Nefungují obrázky... :( Zprovozni je prosím.... jinak mooooc hezký článeček... :) V několika ohledech velmi přesné... :)

4 Alexa-Feratu Alexa-Feratu | E-mail | 30. srpna 2010 v 16:40 | Reagovat

Kolik toho o vlkodlacích víš?Jestli hodně napiš.Nejsou zlí to je pravda.Jenom maji alergii na chodící mrtvoly(upíry)

5 wolke wolke | 19. ledna 2013 v 13:20 | Reagovat

máš tady napsounou úúúplnou blbost my se můžeme proměnit kdykoliv chceme :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama