básen

2. ledna 2008 v 0:23 | Scara |  Vaše tvorba
Z prázdného ticha nevyřčených vět
z propadlých ohňů, z vyhořelých let
čerpám svou sílu
Sytí mě dny, jež ztratily svůj cíl
jsem pánem havranů a neprožitých chvil
jsem přítel stínů


Slýchávám hlasy tišší než můj dech
letmé jak přání, jak vítr na hrobech
jen šepot pouhý
Ty smutné sny, jež mrtví musí snít
mě svými ozvěnami nutí stále bdít
jsou plné touhy


Když měsíc zpívá bledé písně své
království květin a mramoru mě zve
brodím se šerem
A mrtvým krásné oči otvírám
jsem jako bůh a oni jsou můj chrám
jsme jedním tělem



možná jí už znáte,ale mě se moc líbí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama