Ledový drak

29. října 2007 v 21:15 | Akylasia+sesbírané informace+fenix.nest.com |  Draci

Popis postavy


Ledový drak (latinsky Draco Septentrionalis) je největší z pozemských draků (myslím tím draky, kteří se vyskytují v realitách blízkých našemu světu, se stejnými podmínkami a zemskými pásmy, které jsou i na Zemi). Je velmi těžký a mohutný, takže nemůže moc dobře létat, spíš jen popolétává, podobně jako třeba slepice Také nemá nijak velká křídla v poměru k tělu a váze. Ovšem vzhledem k jeho velikosti působí ta křídla jako obří plachty.
Má velmi krásné šupiny, v plném slunečním světle vypadají jako vytesané z ledu, někdy dokonce působí až průsvitně křišťálově. Je to jejich pomůcka, jak se udržet v teple. Stejně jako třeba lední medvěd, který má duté bezbarvé chlupy (proto se zdá být bílý), které lépe vedou jakékoliv teplo a světlo směrem ke kůži a nepustí ho tolik ven(z toho se dá také snadno odvodit, že nejběžnější barva ledového draka je bílá, béžová, lehce nazlátlá nebo namodralá až našedlá). Kůže je měkká, krásně černá a jemná, dělaly by se z ní krásné kožené oblečky Ale šupiny na ní jsou naopak velmi tvrdé, vypadají jako diamantové nebo skleněné a jsou také podobně tvrdé.
Je obdařen zuby tvrdými jak diamanty a úctyhodnými drápy. S jejich pomocí si hloubí jeskyně v ledových stěnách, zvlášť pak samice, které do takovýchto vyhloubených prostor kladou vejce.
Samice a samec se od sebe liší velikostí (samec je větší) a rohovitými výrůstky na hlavě. Samec má mohutnější "rohy", někdy obtáčející celou jeho lebku v působivém kruhu, skládajícím se dole u hrdla jen z malých růžků a nahoře na lebce z opravdu dlouhých a těžkých kousků. Samice má oproti němu jenom malý půlkruh.


Popis vlastností
Nejzajímavější na ledovém draku je ale jeho dech. Jako jediný drak má totiž místo ohňového mrazivý. Což znamená, že si na svojí kořist počíhá - vystopuje ji po čichu, pak zalehne v jejím dosahu a čeká, až se přiblíží nadosah. Následně se vzpřímí, vydechne oblak smrtonosného chladu a vrhne se na kořist, které ještě pro jistotu zlomí vaz silou své váhy a drápy.
Jeho přirozenou potravou jsou: lední medvěd, tuleň, mrož, polární vlk, ale i velryba(Ledoví draci žijí jen za sevením polárním kruhem). Díky svému dlouhému krku dosáhne i celkem hluboko pod vodu a i když nerad plave a lehko ve vodě ztrácí tělesnou teplotu, dokáže díky své váze a silnému stisku čelistí vytáhnout na pevný led i dost odrostlé mládě velryby, které se připlavalo nadechnout k dýchacímu otvoru. Při tahu velryb těsnými průlivy se ledoví draci sdružují a loví společně. Dokáží tak ulovit i dospělé.
A co vlastně pijí? Některým stačí jen sníh, jiní si zvyknou na ledovou vodu. Jsou na tom svým způsobem stejně jako lední medvědi.

Žije sám, je nedůvěřivý a agresivní k cizím a vetřelcům do jeho teritoria, matky s mláďaty nevyjímaje. Ledoví draci nejsou hloupější než jiní, jen jsou rádi sami. Nejspíš dost často trpí mírnou samomluvou. Jsou to takoví intelektuálové se zmrzlým kouskem velryby místo se skleničkou v ruce Chodí si zvolna po rozlehlých ledových pláních a přemítají o smyslu bytí a takových věcech.

Proč jsou bílí a ne černí? Za prvé je to kvůli skrytí, je to jejich obrana. Pokud je to ovšem nutné, jejich boj dokáže být nelítostný. Přestože se snaží jakkoliv zahřát, nepotřebují temnou barvu. Jejich krevní oběh je přizpůsoben chladu a teplo, které přijme drakovi koluje v žilách a ohřívá svým způsobem celé tělo.

Ledový drak je opravdový vrcholný predátor. Zemřít může jen stářím, nemocí, vyhladověním k smrti anebo na následky zranění, způsobené v drtivé většině případů jiným ledovým drakem. Stejně jako všichni draci, žije celá staletí. Vlastně se ještě nikomu z lidí pořádně nepodařilo zjistit, jakého věku se dožívají. Podmínky výzkumu draků za polárním kruhem jsou tvrdé a donedávna se tam drakologové mohli zdržovat jen krátké časové úseky. V posledních pár desetiletích se vybavení našich vědců zlepšilo, ale ledový drak je samotářský tvor s vysokou inteligencí. Když nemá zájem být zkoumán, prostě se vědcům ztratí. Takže už dokážeme s jistotou říct, že ledový drak běžně překročí věk půl tisíciletí, ale to je asi tak všechno.

Svátky mají, většinou spojené s lovem. I tihle samotáři jsou schopní a ochotní jednou za čas spolupracovat, samozřejmě v okruhu příbuzenstva. Jejich největší svátek je spojený s tahem velryb. Oni přes rok moc nejedí, i opravdu velký lední medvěd je pro ně spíš taková jednohubka. A zase nemůžou sežrat celou kolonii mrožů naráz, to by za chvilku neměli vůbec co žrát. Takže se vlastně celý rok jen udržují malými sousty. A když začne velrybí sezóna, scházejí se u míst, kde se velryby vynořují k nadechnutí a kde je draci společnými silami snadno můžou chytit a vytáhnout na břeh, aniž by museli skákat do vody. Mají už vybraná místa, kde se schází známí a přátelé, je to taková příjemná (pro draky) společenská akce, kde se dosyta najedí, poklábosí, vymění si novinky a své celoroční filozofické myšlenky, najdou si partnery a partnerky "na jednu noc", trošku se o ně i poperou. Tento svátek je jednou za půl roku.

Dokáže se vyšplhat až na vrchol nejvyšších pohoří, zvládá i krátké přelety ve výšce kolem 9 km n.m., tedy i nad Himalájemi Pokud myslíš, jak vysoko vyletí, když se prostě odpíchne od země a letí vzhůru, tak to není nic moc. Obecně dokáží spíš povyskočit s nějakou výpomocí křídel tak do trojnásobku své vlastní výšky, ovšem to se dá jen těžko pokládat za pravý let.


Mláďata
Obvyklý počet vejcí jsou dvě, z čehož jedno většinou zůstane neoplodněné. Samice se ze začátku stará o obě, ale pokud z jednoho neslyší odezvy (volání, škrábání a otáčení), tak ho vyhodí z hnízda nebo ho často i sežere. Sezení na vejcích je dlouhý proces a ona potřebuje bílkoviny, hodí se proto i ta troška v mrtvém vejci. Samotné hnízdo je pak tvořeno z oškrábaného ledu, rozdrceného na prášek, a ze sněhu. Samice vytvoří jakési jednoduché iglú, vypadající jako dokonalý kopeček z uplácaného ledu, ve kterém je udržována překvapivě vysoká teplota matčiným tělem, omotaným kolem celého hnízda.
Vylíhlé mládě se rodí už s vyvinutými zuby i drápy a je okamžitě schopné žrát maso a následovat matku. S tou pak putuje i na velké vzdálenosti za jídlem.
Pohlaví mláděte určuje náhodná genetická výbava obou rodičů, teplota v hnízdě a částečně i současná potřeba. Tím posledním se myslí, že draci jsou schopní podpořit vylíhnutí většího počtu mláďat určitého pohlaví. Většinou to nedělají, ale pokud by třeba zbyli v určité oblasti po nějaké katastrofě jen samí samci plus pár samiček, tak si zajistí, aby se nějaký čas rodily především samičky. A to nejen za pomocí udržování té správné teploty v hnízdě.
Samec se na výchově mláďat nijak nepodílí. Dokonce je může ohrozit na životě. Sice ne svoje, ty pozná, ale v cizích může vidět akorát další hladové krky.
Info: Informace jsou společně se mnou sesumírované ze stránky www.fenix-nest.com z dyskuze.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gg gg | 28. ledna 2010 v 22:40 | Reagovat

není tam obrázek-jak vypadá ten drak

2 Caty :)** Caty :)** | 16. června 2012 v 13:23 | Reagovat

Chybí mi obrázek 8-O  8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama